Publikace

 

Ztracený Svatý

Ondřej Horák a Alexandra Kusá

Česko – slovenský detektivní příběh s kunsthistorickou zápletkou, komiksem a historickým ponaučením.

Veřejnosti zcela neznámý a přitom pravdivý příběh kdysi slavného a komunistickou mocí obdivovaného obrazu tvoří hlavní část publikace Ztracený svatý. Příběh je vystavěn na historických faktech a ověřených informacích českých a slovenských badatelů a vysvětluje fungování a kulturní kontext období stalinistického socialistického realizmu – období, kde politika a umění fungovali ruka v ruce. Druhá rovina vyprávění zavádí čtenáře do současnosti, kdy se dvojice česko – slovenských kurátorů pokouší ztracený obraz po desetiletích objevit a znovu vystavit. Navštěvují místa, budovy, ateliéry umělců nebo galerie, které s celým příběhem úzce souvisí. Díky tomu se historický příběh prolíná do dnešních dnů a získává na nečekané aktuálnosti. Knihu je proto možné vnímat jako netradičního průvodce po československém výtvarném umění druhé poloviny 20. století. Ilustrovaná publikace doplněná komiksovým příběhem navíc nabízí nečekaný závěr celého příběhu.

Ilustrace, grafická úprava: Jindřich Janíček a Nikola Janíčková (Take Take Take)

Vydalo SNG a Take Take Take, 2021

 

                                 

 

Proč obrazy nepotřebují názvy

Kolik je na světě originálů, co všechno změnil černý čtverec a proč by někdo kradl pisoár? Na takové a mnohé další otázky nabízí odpověď tato vizuálně hravá kniha o moderním umění. Publikace poprvé představuje nejvýznamnější období historie výtvarného umění snadno pochopitelnou a zábavnou formou, která zaujme jak děti, tak jejich rodiče. Malí i velcí čtenáři se mohou dozvědět, jaký je rozdíl mezi galerií a muzeem nebo co je to aukce a depozitář. V knize naleznou navíc napínavý detektivní příběh v komiksové podobě a obrazový rejstřík slavných umělců a jejich děl.

Ilustrace Jiří Franta, grafická úprava Štěpán Malovec, vydal Labyrint, 2014.

Ocenění: Magnesia Litera 2014, cena IBBY 2014

 

 

Průvodce neklidným územím

Jaké tajemství skrývá slavný Chudý kraj Maxe Švabinského? Který umělec přijde ve válce o ruku, a přesto se stane světoznámým fotografem? Kdo jsou dva proslulí architekti, kteří u nás během jednoho roku postaví dvě výjimečné stavby? Který malíř maluje svůj nejslavnější obraz rovných padesát let? Kdo z našich výtvarníků inspiruje japonského režiséra k natočení Godzilly? Který český grafik změní způsob telefonování v Americe? A jak to, že znají obyvatelé Londýna tak dobře život v moravských Bedřichovicích?
Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v této výpravné publikaci, která jedinečně kombinuje text, ilustraci a komiks. Její autoři – Ondřej Horák a duo výtvarníků Jiří Franta & David Böhm – vás provedou neklidným územím českého výtvarného umění od roku 1900 až do současnosti. Kniha srozumitelným a zábavným způsobem přibližuje komplikovaný svět moderního umění.

Vydal Labyrint,2016. Ilustrace Jiří Franta, David Böhm

 

 

Průvodce neklidným územím II

Jak srozumitelně přiblížit moderní architekturu, její historii i současnost? Průvodce neklidným územím II navazuje na úspěšný první díl věnovaný modernímu českému výtvarnému umění. Tvůrci — Ondřej Horák a výtvarník Vojtěch Šeda — se tentokrát zaměřili na oblast architektury, na nejpozoruhodnější stavby, osudy jejich autorů a příběhy, které je doprovázejí. Unikátní publikace srozumitelnou a atraktivní formou mapuje vývoj architektury na našem území ve 20. a 21. století.

Vydal Labyrint, 2018. Ilustrace Vojtěch Šeda

 

 

 

Průvodce neklidným územím III

Průvodce neklidným územím III navazuje na úspěšné předchozí díly, věnované modernímu českému výtvarnému umění a architektuře. Tentokrát se tvůrci zaměřují na oblast fotografie, na osudy jejich autorů a příběhy, které je doprovázejí. Jejich záměrem je opět vytvořit publikaci mapující srozumitelnou a atraktivní formou vývoj fotografie na našem území od první poloviny 19. století do dneška. Jádro knihy tvoří výběr více jak šesti desítek nejvýznamnějších autorů, představuje jejich dílo a životy. František Drtikol, Jaromír Funke, Josef Sudek, Jan Lukas, Dagmar Hochová, Josef Koudelka, Jan Saudek, Jindřich Štreit, Libuše Jarcovjáková, Karel Cudlín, Antonín Kratochvíl, Tono Stano, Ivan Pinkava, Miroslav Tichý a další. Text je doplněn o komiksově zpracované příběhy zachycující zásadní okamžiky vývoje naší fotografie.

Vydal Labyrint, 2021. Ilustrace Lucie Šťastná

Ocenění: Nejkrásnější kniha 2019  (2. místo), Cena Unie grafického designu

 

 

 

 

Praha brutálně krásná (ed.)

Mimořádné stavby postavené v Praze v letech 1969 – 1989

Kniha, ve které významné osobnosti představují mimořádné stavby postavené v Praze v letech 1969 – 1989, vznikla na popud vzdělávací platformy Scholastika ve spolupráci editora Ondřeje Horáka, fotografů BoysPlayNice, PetrPolák.photo, Tomášem Součkem a Filipem Šlapalem a s autory textů Míšou Janečkovou, Adamem Štěchem, Vladimirem 518, Pavlem Karousem, Petrem Klimou, Petrem Kučerou a Rostislavem Koryčánkem.

Graficky ji zpracovali Jan Kloss a Matěj Činčera z OKOLO.

Vydala Scholastika, 2018

 

 

Místa počinu (ed.)

Publikace Místa počinu dokumentuje sérii přednášek, které probíhaly v Komunikačním prostoru Školská 28 v roce 2009 a které připravoval Ondřej Horák. Místa počinu je soubor textů předních českých teoretiků zaměřených na dějiny vystavování výtvarného umění v českých zemích od 19.století po současnost.

Autoři: S. Juračková, P. Morganová, A. Primusová, V. Skálová, S. Šeborová, O. Horák, O. Chrobák, M. Koleček, V. Lahoda, J. Zálešák

Vydala Školská 28, 2009. Grafická úprava Markéta Kinterová

 

Proč umění? (eds.)

Knížka si pokládá více jak třicet otázek, které postihují vývoj a současný stav výtvarného umění a nabízí na ně odpovědi. Jejich autory jsou zástupci nejvýznamnějších galerií z České republiky, Slovenska, Maďarska nebo Německa. Kdo je umělec? Proč mám chodit galerie? Proč už sochy nebo obrazy nevypadají tak jako dřív? Jakou má umění hodnotu? A jak vůbec poznám, že se zrovna dívám na umělecké dílo? To je několik z mnoha otázek, na které publikace nabízí odpovědi. Ty navíc doprovází desítky reprodukcí slavných i méně známých děl, které v těchto galeriích můžete vidět. Publikaci je možné vnímat jako svéráznou „učebnici“ pro studenty základních i středních škol.

Grafická úprava: Klára Zápotocká/Breisky. Vydalo Máš umělecké střevo? 2019

Ocenění: Nejkrásnější kniha 2019  (3. místo)

 

Klacky v galerii (eds.)

Jakou cenu mají tahle díla? Myslíš finanční? Velkou. Nebo uměleckou? Tak to nevyčíslitelnou! Proč jsou tak vzácná? Oslovují mnoho lidí, mohou je inspirovat nebo nás jinak zasáhnout.

Znáte tyhle otázky? Slýcháme je často, pořád dokola. A jsme za to rádi, protože nejhorší je mlčet. Kdo se neptá, nic se nedozví. A to platí i pro současné umění.

Proto vznikla tahle knížka. Klademe v ní otázky, které často slýcháme, když mluvíme o současném umění třeba s dětmi, studenty, turisty, stejně jako s našimi rodiči nebo i prarodiči. Nejsou tu sice zdaleka všechny, ale pro začátek by to mělo stačit.

Autoři textů Klára Domlátilová, Martina Freitagová,
Ondřej Horák a Kateřina Lahodová v knize odpovídají na ty nejčastější otázky, které slýcháme v galerii.

Ilustrace Kakalík, grafická úprava Tereza Hejmová, vydala Galerie Rudolfinum, 2017

 

 

Ruka na konci ramene (eds.)

Katalog k výstavě sleduje, stejně jako výstava, historii a přítomnost projektů, ve kterých se umělci zaměřují na práci se společenskými a sociálními skupinami mimo výstavní prostor. Tento druh umělecké spolupráce u nás vzniká nárazově už od poloviny minulého století. Díky realizaci mimo institucionální rámec je však minimálně vizuálně či teoreticky zdokumentován. Název výstavy vychází z citátu Marka Twaina: „Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene“, se kterým volně pracují kurátoři Anežka Chalupová a Ondřej Horák. Ti jej používají jako metaforu, pomocná ruka nemusí být vždy určena pouze vám, ale může být napřaženou rukou, která vybízí ke spolupráci ostatní. To ostatně doplňuje i podtitul výstavy (Spolu)práce v českém a slovenském umění, který rozvíjí a doplňuje téma samotné. Knihu, která k výstavě vznikla, si každý návštěvník otiskem své ruky může sám dotvořit a stát se tak jejím (spolu)autorem.

Obsahuje texty českých a slovenských teoretiků umění nebo kurátorů, kteří se téma výstavy pokouší zmapovat. Anežka Chalupová, Ondřej Horák, Petra Hanáková a Silvie Šeborová nabízejí popis historického vývoje participativních projektů v obměňujících se kulisách našich zemí. Michaela Sidenberg, Daniela Čarná a Lexa Peroutka se detailněji zaměřují na vybraná témata, která dokreslují celkový obraz těchto (spolu)prací.

Grafická úprava Štěpán Malovec a Martin Odehnal. Vydala 8smička, 2021

 

 

Pro koho to děláš? (eds.)

Horák/Bartlová/Kratochvil

Přepis debat nad smyslem a podobami současných doprovodných programů v galerijním a muzejním provozu. Tato publikace shrnuje textovou dokumentaci, která vznikla během debaty (anketa), a jednotlivé příspěvky oslovených autorů.

Vydal tranzitdisplay, 2013

Nejkrásnější místo na světě

Fuczik/Okamura/Zibura/Pojarová/Janíček

Publikace obsahuje rozhovory se osobnostmi zastupující tři témata: architekturu, cestování a sociální rozměr. Architekt Osamu Okamura, cestoval Ladislav Zibura a socioložka Martina Pojarová se v rozhovorech vedených během epidemie covid-19 přímo v galerii vyjadřují k tématu, které dalo název výstavní instalaci v Galerii Atrium. Publikaci/katalog doplňují ilustrace Jindřicha Janíčka a komentář kurátora výstavy a editora publikace Ondřeje Horáka.

Publikace vyšla v rámci edice Apendix Art, 2023

Na oprátce (A2)

2012 – 2016

Fuczik/A2

Rubrika Na oprátce v časopise A2 byla zaměřena na aktuální kulturní události. Během pěti let vzniklo na pět desítek textů, které se kriticky vyjadřovali k dění na současné české výtvarné scéně.

odkaz: https://www.advojka.cz/archiv/2017/1/jak-zacit-nepredpokladat-na-opratce